Vánoce a adventní čas mám moc ráda. Mnohem víc, než-li Velikonoce, nebo jiné svátky a prázdniny, které jsou v dnešním kalendáři zastoupeny poměrně hojně - tedy rozhodně více, než kdy dřív. Třebaže se budu všemožně snažit, aby můj článek vyprávěl co nejvíce o vánočních účesech a modních doplňcích, které lze v tomto krásném svátečním čase nosit, tu a tam přeci jenom budu muset zabrousit do vzpomínek na moji prababičku, která se pro mne stala symbolem Vánoc a té krásné elegantní atmosféry, která je provází. Pokud mi toto malé zavzpomínání čtenářky odpustí, dozví se nejen to, jak se ke sváteční štědrovečerní tabuli učesat, ale také jak lze tyto vyjímečné svátky slavit, jak potěšit své blízké a jak prožít Vánoce, na které se jen tak nezapomíná.
Vzpomínky na mou prababičku
Moje prababička žila v dobách první republiky, kdy se jako mladá dívka provdala a odstěhovala se z venkovského statku do domu zubního lékaře na malém moravském městečku. Můj pradědeček byl v době své svatby vdovcem ve středních letech, který si vyhlédl moji prababičku na farmářských trzích, kde prodávala vejce a jiné výrobky. Zaujala ho na první pohled svou milou tváří a vystupováním, on na druhou stranu našel sympatie především u jejího otce, který v něm viděl prosperitu a hlavně zajištění pro svou dceru. Slovo dalo slovo a zanedlouho byla svatba. Moje prababička neměla příliš lehkou úlohu, protože se coby mladá paní musela velmi rychle adaptovat do role manželky lékaře, převzít starost o dům a chod domácnosti a především být patřičně reprezentativní při nejrůznějších společenských událostech, kam byl její muž často zván, jakožto vážená osobnost města.
Brzy se z mladé a vyplašené dívky stala elegantní dáma, která dokázala byla vtipná a pro svůj šarm a eleganci i velmi vyhledávaná hostitelka při nejrůznějších slavnostních příležitostech. Její úloha nebyla složitá jen ve veřejném životě manžela, ale mnohem více v soukromí a v rodinném životě. Její muž byl vdovec, s několika dospělými dětmi, které jeho novou choť příliš neuznávaly. Byli velmi rozdílní už v tom, že jako Židé vyznávali jiné zvyky a tradice, kterým moje prababička zcela logicky, jako katolička, nemohla rozumět. Pokud se k tomu přidal i fakt, že její vyvdané děti velmi milovali svoji zesnulou matku, bylo o problémy postaráno.
Ovšem i zde se projevila coby důvtipná žena. V žádném případě se nesnažila zaběhlé zvyky a rituály měnit, takže křesťanské vánoční svátky se slavily spolu s Chanukou a navzájem se velmi vhodně doplňovaly. Mnohé z původních rituálů rodiny se již nedochovalo, ale jedno je jisté. Rodina se natolik stmelila, že se období těchto dvou svátků stalo symbolem klidu, pohody a rodinného zázemí. Do jejich domu se pravidelně na Štědrý den sjížděly všechny spřízněné rodiny a moje prababička nikdy neopomněla na nic, co ke svátkům patřilo.
Já si na ni vzpomínám jen velmi matně, ovšem moje babička mi často vyprávěla, jak to v rodině na svátky probíhalo. Prababička měla dobrou paměť a dokázala se postarat nejen o zábavu dospělých, ale dětí především. Ty dostávaly malé drobné dárky už krátce po poledni, aby si vyhrály a nerušili ostatní. Hračky, které v balíčkách nacházely, vždy upoutaly jejich pozornost téměř až do večera. Ani dospělí členové rodiny nepřišli zkrátka. Prababička se dobře pamatovala, co koho baví, co komu chutná a jaký nápoj má nejraději. Vše bylo v hojné míře zajištěno a u svátečního stolu nikdy nebyla nuda. Naopak. Vždy u něj panovala dobrá nálada a hovor nikdy neváznul. Ach, ty příběhy, které všem vyprávěla... Byly většinou ze společenského života a převyprávěny tak vtipně a s grácií, že smích u stolu jen málokdy utichnul….
Co však bylo důležité, prababička velmi dbala na vizáž a oděv, který ten den na sebe oblékla nejen ona, ale i ostatní spolustolovníci. Tak nějak automaticky vyplynulo, že Štědrý den se v lékařově rodině pojal opravdu svátečně, a tak se každý ze zúčastněných snažil, aby vypadal co nejlépe. Ženy na sobě měly vždy sváteční šaty, nový účes a celkově vypadaly jako ze žurnálu. Muži byli vždy v obleku a s kloboukem. A tak se postupem času za Štědrého dne stal malý rodinný večírek, kde se mísil lesk šperků s vůní nejrůznějších parfémů, a kde rtěnka a dokonalý účes byl u žen naprostou samozřejmostí.
Úprava vlasů na Vánoce
Jak moje babička, matka, tak i já se dodnes snažíme, aby tento den byl skutečně velmi sváteční. Proto se ani u nás v rodině nestane, že by někdo přišel ke svátečnímu stolu v sepraných džínách a neupravený. K večeři se sejdeme ve společenských šatech, stejně jako kdysi, a těsně před Vánocemi já, moje sestra a maminka navštívíme kadeřníka. Nejen , že si necháváme vlasy upravit, ale poradíme se, jak bychom se nechaly slavnostně učesat. Já si většinou vlasy jen volně vyfoukám a upravím lakem na vlasy, ovšem moje sestra před několika lety dorazila na návštěvu s krásným zaplétaným copem, kvůli kterému dvě noci pořádně nespala, aby si ho neponičila. Na konci copu neměla klasickou gumičku, ale širokou mašli z hedvábné stužky, kterou ovázala i všechny dárky, kterými nás obdarovala. Tímto účesem nám všem doslova vyrazila dech a rok nato jsem podobnou extravaganci vyzkoušela i já. V obchodě jsem nakoupila malé zlaté vánoční ozdobičky, které jsem si zapletla do vlasů.
Když jsou Vánoce, můžete opravdu vyzkoušet nejrůznější účesy, a hlavně ozdoby, které během roku nebudete mít šanci využít. Ať už máte vlasy krátké, nebo dlouhé, nejrůznější flitry, hvězdičky a zlaté stužky, které do nich zapletete, budou trefou do černého.
Tyto krásné vánoční ozdoby a doplňky, které běžně věšíte jen na vánoční stromeček, dokážou ozdobit štědrovečerní tabuli, ale i romantický drdůlek, který si z vlasů spletete. Můžete být samozřejmě i výstřední a pořídit si náušnice, náramek, nebo sponu do vlasů například ve tvaru sněhuláka. A pokud budete chtít zajít ještě dál a rozesmát tím všechny přítomné, můžete do delších vlasů zaplést malou konstrukci ve tvaru stromečku, na který vlasy opatrně vyčešete. Takový vysoký drdol ale bude vyžadovat jistou dávku zručnosti, a proto raději zvažte, zde si ho raději nenecháte vyhotovit přímo u kadeřníka. A samozřejmě nesmím zapomenout ani na malé varování – obdobné výstřední účesy lákají k různým nepravostem, a proto dávejte dobrý pozor, aby některý z rodinných vtipálků váš drdůlek „nevylepšil“ nějakou tou další vánoční ozdobou. Jak by to celé mohlo dopadnout můžete názorně vidět v krásném vánočním filmu Pelíšky…
Ovšem účes na oslavu Vánoc může být výrazný a přitom nebude budit žádné pozdvižení. Výrazná vlasová spona s vánočním motivem bude vhodnou volbou pro každého, kdo nemíní s účesem sice strávit příliš mnoho času, ale na druhou stranu chce být „in“. Také zaplétaný cop, do kterého vpletete stužky v typických barvách vánočního věnce působí velmi tématicky a zajímavě. A pokud budete chtít zapůsobit na svého manžela, či přítele, můžete si dlouhé vlasy jen tak ledabyle svázat červenou stužkou, kterou bude snadné rozvázat. Záplava vašich kadeří jistě dodá Štědrému večeru tu správnou atmosféru, zvláště, jsou-li to vaše první společné Vánoce… :o)
Nebylo by ale spravedlivé, kdybych nedokončila vyprávění o Štědrém dni v domě mé prababičky. Ani zde nechyběl velký vánoční stromeček se spoustou dárků pod ním. Prababička si s jejich výběrem vždy dávala záležet a finance pro ni nehrály důležitou roli. Byla za ně schopna utratit poslední korunu, jen aby viděla ty drobné plamínky radosti v očích obdarovaného. To byl pro ni samotnou ten nejhezčí dárek a na ničem jiném jí v tu chvíli nezáleželo… O půlnoci pak chodívala do nejbližšího kostela na vánoční mši, aby poděkovala za tento krásný večer, který jí byl každoročně dopřán.
A mě nyní nezbývá, než popřát všem čtenářkám svátky plné klidu a pokoje, s vůní jehličí a vanilkových rohlíčků, bez kterých by (alespoň pro mne) Vánoce vůbec nebyly. A o Štědrém večeru se nezapomeňte občas podívat na noční oblohu. Pokud uvidíte, že z nebe padá hvězda, určitě si něco přejte. Ta vánoční přání, se totiž většinou splní….
Jitka Závodná